100. výročí knihovního zákona
V letošním roce uplyne sto let od vydání prvního knihovního zákona, zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919.
V řadě měst a obcí fungovala knihovna již před rokem 1919. Byly to knihovny především spolkové, které většinou působily jako knihovny veřejné ještě před vydáním vlastního zákona.
Tento zákon zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo národně smíšené obyvatelstvo. Zákon také stanovil povinnost zřizovat nezávislé knihovní rady, které měly na starost provoz knihovny. Poprvé byl také formulován zákonný požadavek na knihovnické vzdělání, což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy.
Na zákon navazovalo Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, č. 607 Sb., které definovalo, že účelem veřejné knihovny „jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.“
Historie dnešní Městské knihovny Antonína Marka v Turnově se začala psát 27. prosince 1820, kdy zdejší rodák Antonín Marek, přední osobnost českého obrození, dal popud k založení knihovny. Toho dne sepsal Prowolánj k pánům wlastencům města Turnowa, v němž vyzývá turnovské rodáky, aby po příkladu jiných měst založili čtenářskou společnost. Na tuto výzvu se přihlásilo 69 turnovských sousedů, kteří se svými podpisy zavázali přispívat ročně ve prospěch knihovny 2-10 zlatých. Výnos za rok činil 160 zlatých. Podle vzoru pátera Antonína Marka byly zakládány knihovny vlasteneckými průkopníky v dalších místech našeho kraje.
Zdroj: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, MKAMT
