Noc literatury 2024
Po roce se vrací celorepublikový literární projekt Noc literatury! Tentokrát se akce uskuteční netradičně v pátek večer v prostorách hradu Valdštejn! Během večera zazní ukázky z evropské současné literatury, a to ze zemí Rakouska, Polska a Francie. Připomene si také výrazné výročí Eduarda Petišky. Těšit se můžete na populárního moderátora Václava Žmolíka, hudebníka Martina Hyblera a herce Petra Vydru. Také se nemusíte bát o občerstvení, neboť již nyní se připravuje knihovnický bar, kde bude nejen pití, ale také knihy a hlavně drobné (ale dobré) jídlo (ku příkladu valdštejnský hot dog). Akce začíná v 17 hodin a končí až ve 22 hodin. Poněvadž se Noc literatury tentokrát koná na hradě, který je obklopen lesem, tak doporučujeme si s sebou vzít baterku :).
V rámci doprovodného programu v 17 hodin začneme literárně-hudebním úryvkem starořecké báje z pera Eduarda Petišky z jeho slavného díla Staré řecké báje a pověsti. V tomto roce je totiž 100. výročí od jeho narození a toto jeho dílo chceme také připomenut, neboť vznikalo přímo na hradě v padesátých letech 20. století. Eduard Petiška jezdíval na hrad Valdštejn na letní sídlo, kde tedy i bydlel a psal zde své knihy. Na Valdštejně je k tomu i pamětní deska. Tuto osobnost připomeneme tedy literárně-hudebním přednesem úryvku ze zmíněné publikace v podání Jaroslava Kříže a Martina Hyblera. Na to pak naváže četba dětí z knihovnického kroužku Turnovský Granátek. Děti budou číst knihu Lucie v lese s Čímsi od rakouského spisovatele Petera Handkeho. Během večera bude tuto knihu také číst ředitel knihovny J. Kříž a v možné alternaci i Eva Kordová. V 19 hodin je v plánu beseda žurnalisty a moderátora Václava Žmolíka a herce a spisovatele Petra Vydry. Povídat si budeme nejen o literatuře, ale také hlavně o životě a víně. Dále se bude během večera číst několik ukázek ze tří současných literárních děl. Jedná se o zástupce z těchto zemí: Rakousko, Francie a Polsko. Knihy představí Václav Žmolík, Eva Kordová a Jaroslav Kříž.
Knihy:
Lucie v lese s Čímsi: Peter Handke
Lucie bydlí s rodiči na malém předměstí velkého hlavního města. Zatímco Luciina maminka-kriminalistka má ve všem jasno a její svět má jasný a přísný řád, tatínek je podivín. Nejenže nemá žádné skutečné zaměstnání, celé dny se toulá po lesích, vrací se domů špinavý a po kapsách nosí podivné páchnoucí věci. Navíc sám sebe označuje za uprchlíka, je plachý a mluví příliš složitě. Jednou v noci si pro tatínka přijede policie a obviní ho ze vzpoury proti králi. Spolu s dalšími uprchlíky je uvězněn a odsouzen k smrti. Jen Lucie dobře ví, co jediné ho může zachránit. Příběh o odlišnosti a odvaze v pravou chvíli, pro čtenáře od osmi let.
Mladík/Událost: Annie Ernaux
Kniha představuje dva texty nositelky Nobelovy ceny Annie Ernauxové. Mladík (2022) je vyprávěním padesátileté spisovatelky o vášnivém milostném vzplanutí k muži, který je o třicet let mladší než ona. Vztah v ní vyvolává vzpomínky na vlastní mládí a zároveň pocity, jako by se nacházela mimo čas, nestárla nebo žila svůj život pozpátku. Druhým textem, Událostí (2000), se autorka vrací do roku 1963, ke svým deníkovým zápiskům; tehdy ve svých třiadvaceti letech jako svobodná žena zjistila, že je těhotná. Začne ji sžírat stud: chápe, že těhotenství by ji i její rodinu společensky zničilo, a zároveň ví, že si dítě nemůže nechat. Ve Francii, kde je potrat zakázaný, se marně snaží potratit za pomocí pletací jehlice. Ve strachu a zoufalství nakonec vyhledá potratáře a skončí na pohotovosti v nemocnici, kde málem přijde o život. V textu, který vznikl o čtyřicet let později, se Ernauxová dotýká traumatu, jež nikdy nepřekonala.
Královec: Paulina Siegień
Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ. Píše se nová kapitola kaliningradských dějin – stejně jako pruské kořeny překryla sovětizace. O Přemyslu Otakarovi II. mluví především Češi, nejslavnějším rodákem z Königsbergu je samozřejmě Immanuel Kant. I jeho pomník se ale setkal – jako připomínka německé minulosti – s vandalismem. Na druhou stranu kaliningradští Rusové neradi vidí, když se do enklávy stěhují lidé z Petrohradu nebo Moskvy. Ještě nedávná prostupnost hranic jim dávala pocit větší sounáležitosti s Evropou a určité výjimečnosti. Dnes však vidíme především taktické rakety Iskander rozmístěné na hranicích NATO. To všechno je Kaliningrad, jeden z klíčů k tomu, jak porozumět další části mozaiky zvané Ruská federace. Reportáž polské rusistky Pauliny Siegień vychází z jejích častých novinářských cest do Kaliningradu v době před covidem a ruskou invazí na Ukrajinu a fascinací komplikovanou historií města.
