V říjnu se číst musí!

V říjnu máme maroton čtení, proto všichni čteme jak o závod!:-)) Zde přinášíme pár tipů nejen mainstreamové literatury. Zkusíte něco od nás?

Vladislava Skálová (oddělení pro dospělé):

 Ladislav Muška – Vážení truchlící a ostatní hosté

„Můžeme se smát nahlas na pohřbu…? Asi ne… Můžeme se smát nahlas nad touto knížkou? Určitě ano! Drobná knížečka obsahuje perly pronesené při smutečních projevech. Naprosto spolehlivě rozptýlí váš splín z podzimních plískanic. „Nejsem autorem těchto textů a ani bych si možná nepřál být z toho podezírán. Nenapadl mě ani jeden z výroků, které budete číst. Žádný jsem si nevymyslel…“ pravil autor a pokračuje dále: „…U dobrovolných řečníků z „jézédé“ a vůbec z vesnic, kteří se přišli ke katafalku rozloučit ze sousedské ochoty, šlo o snahu promluvit co nejkrásněji, nejvznešeněji a nejdůstojněji, překro­čit každodenní všednost i sebe sama. Vznesli se někdy do tak vzdálené vyjadřovací roviny, až v ní zabloudili. U venkovských velebníčků se to možná dělo z opravdové křesťanské lásky…Čtěte a zkuste si představit místo a atmosféru, za nichž byly proneseny…“

• Tvůj odchod pokazil dnešní krásné počasí…
• Byl oblíben pro své krásné vlastnosti, kterých bylo poskrovnu
• Odchází od nás navždy, i když tu zanechává to, co jsme měli nejraději – svoji manželku
• Prázdná sklenice nebyla smyslem jeho života
• Milý příteli! Tys mnoho nestonal. A žel už nezastůněš
• Sloužil v Pohostinství lidem, kteří jeho pomoc potřebovali
• Pracoval jako prokurátor – měl rád lidi a lidé měli rádi jeho
• Byl to jen prostý, obyčejný dělník. A přece – když jsme si vloni před volbami dělali
  s manželkou žebříček těch nejlepších v naší obci, kdo byl na jeho špici? On, Kracík! Ten prostý dělník! Ale žádné funkce neměl. A proč? Protože byl houbař. On vzal raději ten svůj klacek
  a šel do lesa. A přece: kdyby tento Kracík, tento prostý dělník, kdyby byl býval prezidentem, dařilo by se nám určitě mnohem lépe! Nebo kdyby byl aspoň dělal soudruhu Husákovi pomocníka…
• Jak tiše žil, tak tiše odešel. A nebyl ani cejtit.“

Ladislav Zibura – Cesta do Jeruzaléma

„Prožijte největší cestovatelské dobrodružství od dob Honzíkovy cesty! Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu ušel pěšky 1400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk. JAK TO SKONČÍ? Do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa.“

Pavlína Skálová (oddělení pro dospělé):

Anna Bolavá – Do tmy

„Osobně mě moc potěšila česká kniha, která v sobě nese něco vážného, ale obejde se bez komunistického režimu. Odehrává se v současnosti, ale nepotřebuje k tomu moderní matky, ani počítačovou generaci a všeobecné krize kde čeho.  Je čtením pro ženy, ale bez sladkobolných románků a zbytečné sentimentality. A ačkoli anotace i recenze slibují smutek, nemoc a samotu, kniha pro mě v žádném případě smutná nebyla. Smutek totiž není Annin styl, hlavní hrdinka Anna jede podle plánu sběru bylin, fyzicky zubožená hledá nové cesty a způsoby jak fungovat, pere se se vším do posledního dechu.  Kniha je originální, tragická, nabitá energií a poezií, úplně nová.“

Arundhatí Royová – Bůh maličkostí

„Román, který je jedním velkým, postupně odkrývaným tajemstvím. Jemné vrstvy příběhu se pomalu olupují a odhalují jeho historii. Od začátku sice víte o jakési hrůze, která jednoho dne přišla, sebrala hlavním hrdinům – Ráhel a Esutovi, dvouvaječným dvojčatům – matku, sebe navzájem, Esutovu řeč, životy a mnohé další. Ale její podstatu si z počátku můžete pouze domýšlet. Příběh je plný neologismů, slovních kříženců a hříček, indických slov a názvů. Těžko říci, jaká mohla být kniha v originále, každopádně překlad se mi moc líbí. Čeština poskytuje velký prostor pro hru se slovy a náš překlad tou hrou rozhodně nešetří. Díky tomu má příběh skvělou atmosféru, jiskru dětské opravdovosti,  která umí hrát na  city, dojmout až k slzám.“

Eva Hůlková, Jaroslava Černá (oddělení pro děti a mládež):

Klára a Honza Smolíkovi – Čertice Dorka, Nechytej mě za slovo!

„Denně používáme různá slovní spojení, která, brána doslovně, znějí dost nesmyslně. Dětem se mohou zdát nepochopitelná, stejně jako čertici Dorce v této knížce. Všichni přeci víme, co znamená „Vyspi se do růžova“, „ Nikam se nezašívej“ nebo „ Hoď sebou“. Ovšem už jste viděli někoho, kdo ráno vstává celý v růžovem, nebo se snaží zašít do pytle, či sám sebou někam hází? Dorčina babička tahle „úsloví“ používá často a Dorka je z toho někdy dost zmatená. Co tím vlastně babička myslí?U každého příběhu, ve kterém je jedno zažité slovní spojení vysvětleno, je také obrázek s úkolem. Tandem manželů Smolíkových tak vytvořil knížku, u které se děti opravdu baví.“

Karina Schaapman – Dům myšek

„Prožijte dobrodružství s myškami Samem a Julií v útulném a do detailu promyšleném Domě myšek, ve kterém je spousta tajemných zákoutí. Krásná obrázková kniha, ideální základ pro dětské (i dospělé) přemítání a snění.“

Zuby nehty

„Podzim je jako stvořený pro duchařské a hororové čtení. Tyhle povídky jsou jako dělané pro helloweenský večer. Budete u nich skřípat zuby a hrůzou hlodat nehty. Víte co se skrývá v odtoku umyvadla ve vaší koupelně, nebo co se děje v noci v knihovně? V této knize se dozvíte i to, co jste nikdy vědět nechtěli.“

Bára Havlátová (Informační centrum pro mládež):

Anna Quindlen – Zátiší s kousky chleba

„Amerika, země splněných snů, země, kde se každý má dobře. Možná se tak jevila i Rebece, úspěšné fotografce, jíž proslavila série snímků „z kuchyně“, ještě v době, kdy se nemusela starat o existenční otázky rodiny. Stačilo být poslušnou ženuškou následující konvence vyšší třídy. Jak snadno se ale dá spadnout na dno, být sice svobodná a nezávislá, ale odkázaná sama na sebe. Do této svobody se navíc přimotá o dost mladší muž, kutil, pokrývač, pravý opak Rebečina bývalého. Váhy se překlápějí a harmonie stále vládne: bohatá a nešťastná, chudá a spokojená. A nakonec to tak vůbec nedopadne. Milý vhled do života ženy, která si myslí, že už nic nemá.“

C. D. Payne – Holubí mambo

„Co tím autor chtěl říci…? Vyjevit život holubů, kteří nasávají, kouří, létat neumějí, trapně se snaží balit holky (holubí i lidské) či tragikomickou metaforou obsáhnout bledost všedního dne: rasismus, pokusy o lásku a chlapskou trapnost… Jednoznačně doporučuji na zvednutí nálady za mlhy a deště!“

Jaroslav Kříž (ředitel knihovny):

Catalin Dorian Florescu – Jacob se odhodlá milovat

„Historický román popisuje několik generací jedné rodiny v rumunském Banátu. Největší část knihy je věnovaná nejmladšímu potomku rodiny Obertinů, který je i vypravěčem celého příběhu. Tento chlapec nezažil zrovna veselý a pohodový život, ale čtivé vyprávění Vás tak zaujme, že jeho smutný život začnete vnímat úplně z jiného úhlu pohledu.“

Marek Vlha – Mezi starou vlastí a Amerikou

„Česko-americké vztahy byly vždycky zajímavé a již historicky propletené. Kniha historika Marka Vlhy přibližuje českou Ameriku 19. století, přičemž přináší mnoho nových poznatků, věrohodných faktů a i několik nápadů, jak k určité historické tématice přistupovat.“