Listování stránkami historie naší knihovny

Stejně jako v jiných oblastech naší vlasti, tak i na Turnovsku měla kniha vždy a stále má nezastupitelný vliv na vývoj kulturního života. Připomeňme si tedy některé události z její historie.

Jak se naše turnovská knihovna „narodila“?

Za vším stojí nadšenec a obětavec, jehož jméno dnes nese knihovna ve svém názvu – pan Antonín Marek, páter, básník, spisovatel, propagátor divadla. Antonín Marek se významně zasloužil o šíření myšlenky národního obrození na Turnovsku. V 19. století začaly vznikat knihovny jako součást národně obrozeneckého hnutí českého národa. Staly se kromě škol nejdůležitějšími prostředky vzdělavatelské práce. Na venkově je zakládali zámožní jedinci nebo Čtenářské společnosti, které se později měnily v Besedy. A právě takové jsou počátky i turnovské knihovny, která byla založena mezi prvními v Čechách. Vznikla vůbec jako druhá venkovská veřejná knihovna krátce po městečku Radnice u Plzně. Průkopníci českého národního obrození, mezi něž patřil páter Antonín Marek, se snažili zřizovat veřejně přístupné knihovny, neboť to byla nejjednodušší a také velmi účinná cesta ke vzdělání v národním jazyce. Začaly vznikat nejdříve české knihovny soukromé, kde si mohla půjčovat širší veřejnost, dále knihovny školní a společenské. Základním kamenem pro existenci budoucí knihovny v Turnově byla knihovna společenská. Historie dnešní Městské knihovny Antonína Marka v Turnově se začala psát 27. prosince 1820, kdy napsal Marek nadšené „Prowolánj k pánům wlastencům města Turnowa“. V něm vyzývá turnovské rodáky, aby po příkladu jiných měst založili čtenářskou společnost. A tak byla založena „Společnost turnovské knihovny“, která však ještě neměla charakter spolku. Knihovna byla umístěna ve škole. Teprve časem se tato společnost měnila ve spolkový útvar Čtenářské besedy.

Další významná událost v dějinách turnovské knihovny se stala na jaře roku 1848. Čtenářská beseda se rozhodla zřídit na náměstí čítárnu, a to v Königově domě čp. 25. Čítárna byla rovněž mezi prvními v zemi. Byla hojně navštěvovaná a velice oblíbená. Pro Turnov a jeho kulturní život byl významný též rok 1850, kdy došlo k reorganizování státní správy a Turnov se tak stal okresním městem. Následně se začal opět rozvíjet národní život, jehož nepřehlédnutelnou součástí byl vznik spolků. Čtenářské spolky pro své členy zřizují knihovny, čítárny a ty se později stávají základem veřejných knihoven. Nejinak tomu bylo v Turnově. Dne 28. června 1867 byl spolek přejmenován na „Čtenářskou besedu“. Jeho stanovy vznikly zcela nové. Už změna názvu naznačuje, že nepůjde jen o půjčovnu knih. Kniha se stává stále důležitější složkou ve výchově. Pomáhá utvářet charakter člověka, obohacuje jeho cit a rozumové poznání. To však nebylo po vůli tehdejším úřadům, které se obávaly politizace českých spolků, a proto v sedmdesátých letech uplatňovaly vůči nim různá perzekuční opatření.

Knihovna v Turnově – ať již pod jakýmkoliv názvem – od svého počátku vyvíjela bohatou osvětovou činnost. Členové Besedy čtenářské sehráli v 60. a 70. letech 19. století několik divadelních představení ve prospěch knihovny. Knihy byly sbírány původně díky milodarům členů. Roku 1882 byl nákladem 50.000 zl. postaven Městský dům Slavia, kde se nacházelo divadlo, sál a hotel. Zde také na mnoho let našla azyl Čtenářská beseda. V srpnu 1901 byla besední knihovna moderně upravena. Všechny knihy byly roztříděny dle vědních oborů, opatřeny přírůstkovým číslem a byl vypracován jejich seznam. Knihovna se zabývala nákupy knih, vzdělávací činností, pořádala časté a velmi hodnotné přednášky a výstavy.

S rokem 1914 a dobou první světové války však byla činnost Čtenářské besedy zastavena. Po válečných útrapách byly existenční podmínky spolkové knihovny po jistou dobu nepříznivé. I když se s doplňováním knižního fondu nepřestalo, Čtenářská beseda skomírala. Přes tuto poválečnou krizi nastal ve vývoji turnovského knihovnictví přece jen podstatný pokrok. Již v roce 1918 se objevují první snahy o založení veřejné knihovny, která by sloužila všem občanům Turnova i okolí. Myšlence vychází vstříc zákon o veřejných knihovnách obecních, který ukládá všem obcím zřídit a vydržovat veřejnou knihovnu s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou a soustavně ji doplňovat. A tak dne 24. 2. 1920 také na jednání obecního zastupitelstva v Turnově bylo rozhodnuto zřídit obecní knihovnu a zvolit kulturní výbor. Sídlo knihovny zůstalo ve Slavii, kde byly nedostačující prostory a vybavení.

Dvacátá a třicátá léta jsou nicméně charakteristická snahou o kulturní vzestup národa. Počet domů i obyvatel prudce narůstal a obec musela řešit problém zvětšujícího se počtu žáků ve školách. Staví se tedy nové školy. Vychází nové noviny a časopisy – např. v Turnově od počátku velmi populární sborník „Od Ještěda k Troskám“, „Hlasy Turnovska“ – týdeník živnostníků a obchodníků a další. Za první republiky neměla knihovna jediného profesionálního knihovníka. Dobrovolným knihovníkem byl až do roku 1925 učitel Josef Matějů a v letech 1925 – 1939 spisovatel Jan Knob, který měl státní knihovnickou zkoušku. Knihovna byla přemístěna z hotelu Slavie do přízemí budovy radnice a své čtenáře si teprve získávala. A právě zde dosáhl Jan Knob značných úspěchů. Uměl přesvědčovat a bojovat proti nedůvěře ke kultuře. Díky propagaci knihovny vzrůstá počet výpůjček i čtenářů. Pokračující hospodářská krize a zhoršující se politická situace jeho úsilí ovšem neusnadňovala.

Od roku 1939 bylo vše české potlačováno. Ministerstvo školství a národní osvěty všem českým obecním knihovnám uložilo vyloučit ze svých fondů literaturu propagující myšlenky a program komunismu. Mezi prvními byly z knihoven vyřazovány knihy českých a slovenských autorů, po nich přišla na řadu literatura přeložená z angličtiny, francouzštiny, ruštiny. Proto již na začátku nacistické okupace musela turnovská knihovna vyřadit mnoho knih ze svých fondů. Jan Knob se v tomto roce své funkce vzdal. V roce 1940 se začíná projevovat tvrdá germanizace, německý tlak na českou národní kulturu, literaturu, divadlo, film i hudbu a výtvarné umění. Odstraňovat se muselo vše, co připomínalo předválečné státoprávní poměry. Dopad na turnovskou knihovnu byl zlý. Musela opustit své prostory v přízemí radnice a odstěhovat se do bývalého hostince „U Jelena“ (čp. 135), kde byly prostory velmi stísněné. Censura ochromila kulturní život a vyprázdnila regály knihoven i přednáškové sály. Po obnovení Československa došlo k mnoha výrazným změnám. Byla zřízena instituce knihovnických inspektorů, jejichž úkolem bylo pomáhat rozvoji knihoven v celém okrese. Prvním knihovnickým inspektorem v Turnově se stal odborný učitel Bohuslav Bystrý, který pro knihovnu získal též přízemní místnosti zrušeného hotelu Svoboda v Husově ulici. V poschodí budovy našla své prostory také lidová škola umění. Knihovna zde působila do roku 1986.

V prosinci roku 1950 vydalo Ministerstvo informací a osvěty směrnici, která nařizovala zřídit v místech okresních národních výborů okresní knihovny. Od roku 1951 měla tedy knihovna statut Okresní lidové knihovny (OLK). Okresním knihovnickým inspektorem je jmenován Jaromír Horáček. Vedením okresní knihovny v Turnově byl pověřen pan Karel Alt. Za jeho působení došlo k profesionalizaci knihovny. Jako vedoucí okresní lidové knihovny, později ředitel Vzorné městské knihovny setrval v této funkci plných 25 let. Nejdůležitější jeho prací pro začátek byla reorganizace knihovny, rozšíření skladiště knih, zřízení samostatného oddělení pro mládež atp. Začalo se s budováním čtenářského jmenného katalogu. Při okresní knihovně začal také pracovat kroužek čtenářů, který svým nákladem zařídil zářivkové osvětlení. Knihovna získávala v této době též mnohem větší finanční prostředky. Okresní knihovně přibývají pobočky v Mašově, Daliměřicích a v nemocnici. Zavádí se čtenářské legitimace a každá kniha je opatřena knižním lístkem. V dalších letech se intenzivně pracuje na tematickém řazení naučné literatury. Všechny hlavní práce v okresní knihovně byly skončeny v roce 1955 a pracovníci knihovny tak mohli začít pomáhat knihovnám vesnickým. Od roku 1955 přešla okresní knihovna i k nové formě práce se čtenářem. Začala pořádat literární autokarové zájezdy do míst, kde žili a tvořili naši přední spisovatelé. Stále však knihovna „bojuje“ s nedostatečnými a nevyhovujícími prostory.

Ve vývoji veřejných knihoven byl důležitý rok 1959, kdy vychází Zákon č. 53/1959 o jednotné soustavě knihoven. Ústřední knihovnou jednotné soustavy byla stanovena Státní knihovna v Praze. V zákonu jsou charakterizovány úkoly, poslání a práva knihoven různých druhů, úkoly Státní knihovny ČR jako ústřední knihovny jednotné soustavy. Navíc vstoupilo v platnost nové územně správní uspořádání státu a Turnov ztratil sídlo okresu. Knihovna však konečně získala větší samostatnou místnost ve II. poschodí hudební školy a řídícím orgánem se pro vzornou městskou knihovnu stává městský národní výbor. Metodicky je řízena Okresní knihovnou v Semilech, novém sídle okresu. Městská knihovna rozšířila svou činnost také na půjčovnu v Pelešanech a klub důchodců. U příležitosti 150. výročí založení knihovny navrhuje ředitel Karel Alt, aby knihovna byla přejmenována na Městskou knihovnu Antonína Marka v Turnově. Myšlenka však byla smetena ze stolu. V roce 1970 došlo k další významné události knihovny. V listopadu bylo slavnostně otevřeno nové dětské oddělení ve Dvořákově ulici v domě, kde dnes sídlí Chráněná krajinná oblast Českého ráje. Brzy se ale ukázalo, že odtržení dětského oddělení od půjčovny pro dospělé působí značné potíže. Úsilí o důstojný stánek pro turnovskou knihovnu, kterému věnoval velkou část svého života ředitel Karel Alt, bohužel bylo bezvýsledné a pan ředitel v roce 1976 umírá bez naděje na zlepšení.

Poté následují roky neustálých změn ve vedení knihovny, časté střídání pracovníků a roku 1989 se stává knihovna již rozpočtovou organizací. To znamená, že platy zaměstnanců a vedení veškeré účetnické agendy se zpracovávají a přímo zůstávají v pravomoci Městského národního výboru v Turnově. Během poloviny osmdesátých let došlo k postupnému vybavení všech knihoven v regionu účelným a pěkným nábytkem. V roce 1986 se turnovským knihovnicím a přátelům dobré knihy konečně splnil dávný sen – knihovna konečně našla svůj domov – zrekonstruovanou budovu v Jeronýmově ulici. Vila s věžičkou umožnila sloučení „dětské a dospělé“ četby pod jednu střechu a otevřít i malou čítárnu (jako určitá nevýhoda se jevilo umístění v odlehlejší části města). Zvýšil se počet čtenářů, do šířky se rozběhla kulturní činnost, hlavně pro děti. Její počátky jsou spojeny s netradičními „Neobyčejnými vyučovacími hodinami“ dvojice Daniela Weissová – Eva Kordová. Zásadní změny nejen v knihovnictví nastaly po roce 1989 – začátek svobodného poskytování služeb bez politizace, bez preference některých skupin literatury. Na místo vedoucí knihovny v Turnově nastupuje paní Tůmová, která již po roce odchází a ředitelkou se pak stává paní Danuše Altová, absolventka knihovnického studia a dlouholetá pracovnice knihovny. U příležitosti 170. výročí vzniku knihovny, v roce 1990, dostává turnovská knihovna dárek ze všech nejcennější. Konečně může hrdě nést jméno svého zakladatele – Městská knihovna Antonína Marka v Turnově. O rok později vznikla oficiálně samostatná Městská knihovna Antonína Marka jako příspěvková organizace s právní subjektivitou. Největší zásluhou polistopadového vývoje, samozřejmě vedle svobodného šíření informací, zůstává usnadnění a urychlení nástupu elektroniky do služeb občanům i do knihovnických procesů. Od roku 1996 je tedy turnovská knihovna plně automatizovaná. Každá kniha má svůj čárový kód a každý čtenář průkazku rovněž s čárovým kódem. K lepší orientaci v knihovním fondu jsou pro čtenáře v jednotlivých odděleních připraveny veřejně přístupné katalogy v elektronické podobě.

Shrňme tedy stav věcí, kam dospěla naše knihovna na rozhraní věků. Knihovna Antonína Marka v Turnově je veřejnou městskou knihovnou. Pracuje systémem ústřední knihovny se 4 pobočkami rozmístěnými na území města. Poskytuje pestrou paletu služeb, nabízí velký výběr beletrie a naučné literatury, periodik, CD-ROMŮ a pro zdravotně postižené občany i nosičů zvuku, meziknihovní výpůjční službu, pořádá početné kulturní pořady pro školy a veřejnost. Je zde k dispozici i několik počítačů s připojením k internetu. Knihovna umožňuje i kopírování a skenování dokumentů. Zmínit je třeba i spolupráci s penziony a pečovatelskými domy (besedy, přednášky, donášková služba). Při procházkách naším městem si jistě každý z Vás všiml také rozmístěných knihobudek, které jsou pravidelně doplňovány. „Naše“ knihovna vyrostla nepochybně ve skutečně vynikající středisko kulturních činností a z tradičních akcí bychom rádi zmínili např.: Noc s Andersenem, pořady výchovy ke čtenářství – Klub Matýsek, literárně dramatický kroužek – Turnovský granátek, pravidelné akce Večery Na Sboře a mnohé další.

Sledujte náš web a přehled akcí – těšíme se na Vaši návštěvu.