Knižní doporučení
Během března – měsíce čtenářů – proběhlo tolik kulturně-vzdělávacích aktivit a to nejen nejen v knihovně (zejména znovu připomeňme velmi úspěšnou Noc s Andersenem nebo pořad O literatuře v kavárně KUS), že jsme ani nedávali knižní doporučení za měsíc březen. Sice už konečně přichází v dubnu jaro :o), ale přesto bychom neměli zapomenout na kvalitní četbu. V minulém týdnu se dokonce udělovaly výroční knižní ceny Magnesia Litera, proto bychom Vás rádi upozornili, že nominované či některé vítězné knihy naleznete v naší knihovně k zapůjčení:
Erik Tabery – Opuštěná společnost
Čas od času se mezi našimi novináři a publicisty zrodí úmysl podložit pozorování současného politického života historickými reminiscencemi spojujícími minulost s přítomností vazbami vstřícných souvislostí, nebo naopak protikladů. Šéfredaktor časopisu Respekt se o to tedy také pokusil s cílem popsat ta nebezpečí, v nichž se naše demokracie ocitla s nalitím tzv. populismu do žil současných politických aktérů. Čtení jeho knížky je burcující pro ty, kteří se o budoucnost demokracie bojí, protože nechtějí její degradaci v autoritářský režim potlačující individuální i kolektivní zodpovědnost věrohodných elit a vyzvedávající proti tomu obratnost utilitární práce s masou lidu. Z tohoto pohledu jsou Taberyho úvahy navýsost hodné pozoru a měly by znít doširoka. Jeho znalost reálií české politiky od Havla po Babiše je spolehlivá, v líčení období předcházejících poněkud schematizuje protiklad mezi hodnotovým světem českých liberálů a demokratů následujících linii otců zakladatelů a současnými politickými pragmatiky ekvilibristicky upřednostňujícími manipulaci s emocemi proti konzistenci programových hodnot. Tabery je sečtělý autor, tolik citací a odkazů na domácí a zahraniční kontext se u českého novináře málokdy vidí. Nechceme-li se cítit opuštěni při svém vzdorování tlaku nebezpečných technologů moci, čtěme ho.
Milan Děžinský – Obcházení ostrova
Děžinského sbírka je soudržná a v jistém smyslu dokonalá. Znepokojuje zdánlivě nesourodou obrazností, proměnlivou intenzitou básnické výpovědi. Čtenář je nucen se ptát, co dělá některé verše výjimečnými oproti jiným. V každé básni lze najít alespoň jedno místo, překračující hranici mezi výborným a mimořádným, výmluvným a zjevujícím, věrným a bezprostředním veršem. Číst celé básně, nebo jen zírat na tato “dokonalá” místa v nich a obcházet je jako ostrovy? Uzavřít se, nebo otevřít? Cesta k Děžinského poezii je cestou zpátky: od obrazu, který svou průzračností dal zapomenout na zbytek básně, zpět k jejímu celku. Čtenář si tak musí každou báseň, a posléze i celou sbírku, nejprve „ochočit“. Dochází tak k mimořádně působivému efektu – přivlastnění.
Ivana Myšková – Bílá zvířata jsou velmi často hluchá
Postavy uvězněné ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice Chřestí garnýžemi, nosí si domů odstraňovače žmolků, sbírají vzorky vorvaního dechu, rozkrajují hálky a budí žlabatky, prokousávají se obludnými želatinovými medvědy, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži ženy mlčením. Všichni jsou trochu nahluchlí a vychýlení z rovnováhy, tihle lidé možností, kteří čelí teroru nejednoznačnosti. Jsou si dobře vědomi svých slabostí, vad a chyb a očekávají za své viny spravedlivý trest v podobě klíče zmizelého pod podšívkou, pádu do vnitrobloku, vyhození z bytu vlastním hostem nebo znásilnění. Jestliže se Ivana Myšková v ceněné prozaické prvotině Nícení soustředila hlavně na co nejpřesnější zprostředkování zjitřených stavů hlavní protagonistky, tyto vytříbené povídky působí příběhověji a čiší z nich radost z fabulace. Jestliže byl literární jazyk Nícení cudný a současně ohýbaný až k zaumnosti, tady je Myšková věcnější, cyničtější a občas mravenčivě nemravná.
Pokud raději chcete sáhnout po něčem jiném – více oddychovém – zde jsou další tipy:
Caroline Pellissier – Velká kniha zahradničení pro děti
Jaro je tady, hurá na zahradu! Pokud jste pěstitel začátečník, jako já a moje dcery, je tato rukověť mladého zahrádkáře pro vás letos nutností. Přehledně, jasně a stručně! Dozvíte se nejen kdy, co a kam zasít a zasadit, ale hlavně jak udržet při životě. Které rostlinky spolu kamarádí a které si nemohou přijít na jméno. Jak si poradit s nezvanými návštěvníky vaší zahrádky. A to nejdůležitější……kdy můžete čekat úrodu :-). ( Věděli jste například, že 18ti denní ředkvičky za 18 dní většinou nevyrostou????) U nás doma už se kulatí salátek a kedlubny, jak jste na tom vy? Přijďte se poradit s naší chytrou knížkou, ještě není pozdě!
Raina Telgemeierová – Duchové
Komiksový příběh dvou sester, puberťačky Cat a mladší Mayi. Právě se stěhují s rodiči z velkoměsta do malého městečka na pobřeží. Cat se tahle změna vůbec nelíbí. Od moře fouká, dům je tmavý, venku je neustále mlha a už vůbec jí nezajímá, že díky novým sousedům se její rodina začíná seznamovat se svými mexickými kořeny. Ještě k tomu je zrovna před svátkem všech mrtvých, taková hloupost! Nový kamarád Carlos jim chce duchy ukázat, tvrdí, že jich je plné městečko. Cat mu to teda rozhodně nevěří, ale malá Maya je nápadem úplně posedlá. Strašně moc se touží setkat s mrtvými a dozvědět se, co jí čeká až umře. Maya má totiž nevyléčitelnou nemoc, cystickou fibrózu… Autorka knížku napsala, částečně jako poctu své sestřence, která ve třinácti letech na tuto těžkou nemoc zemřela. Přes závažnost námětu je knížka velmi pozitivní, dobrodružná a veselá. Text i ilustrace jsou pro mladé lehce „stravitelné“ a poselství jasné: žít naplno, i když jste u konce s dechem!
Guzel Jachina – Zulejka otevírá oči
Ačkoli jsem po přečtení anotace obracela knihu v rukou a zvažovala, zda se do zapadlé tatarské vesničky, Sovětského svazu třicátých a čtyřicátých let, Sibiře, trasportu a gulagu vůbec pouštět. Zda mám zapotřebí nechat se úplně zdeptat a pročíst se těmi stovkami stránek ke konci nepochybně stejně truchlivému, jaký byl začátek, nakonec jsem Zulejku neodložila, ale během několika málo večerů ji i přečetla. Román je přímo nabitý lidskostí v nejrůznějších podobách. Ukáže, že i v těch nejhorších možných podmínkách se najde místo pro něco dobrého. Bez jakékoli pochyby tuhle knihu doporučím dál. Je krásně napsaná, plná hrůzy i lásky.
Nicola Yoonová – Všechno, úplně všechno
Pokud jste zrovna z dětského přešli na oddělení pro dospělé a nechcete své výpůjčky omezit jen na povinnou školní četbu, rozhodně doporučuji tuto knihu. Romantický a napínavý příběh s překvapivým koncem se čte jedna radost. Hlavní hrdinka Madeline je doslova alergická na celý svět. Svůj život prožívá v hermeticky uzavřené bublině svého dokonale sterilního domova v péči své matky – lékařky a Carly – pečovatelky. Celé dny tráví ve společnosti knih. Ale pak se do sousedství přistěhuje kluk jménem Olly. A s ním otázka, zda je lepší bez rizika přežívat nebo chvíli žít a zemřít. Pro starší čtenáře (třeba pro mě :)) to byla rychle přečtená oddechovka. Být o patnáct let mladší, byla bych z té knihy nadšená. Má co říci, může povzbudit, přinést zajímavé otázky, není to jen romantické plácání o ničem. Tedy vzhůru k regálku s velkým Y. Je hned vpravo vedle vstupu, dvě spodní police.
František Kotleta – Spad
Rok 2050 nezní moc optimysticky. Po válkách je celý svět v sutinách. Většina přeživších už ani nechce zachraňovat civilizaci a snaží se jen přežívat. V Praze žije už jen pár desítek tisíc osob… Jedním z nich je i hlavní postava tohoto akčního románu. Bývalý profesionální voják, který se v tom bordelu snaží nějak uživit, přitom ale nezapomíná na svoji čest ještě z dob minulých. Díky tomu musí podniknout krvavý road trip z Prahy do Brna. Opravdu hodně oddechový, ale přitom také velice čtivý brak:o)).
Juraj Červenák – Mrtvý na Pekelném vrchu
Historické detektivky se stále čtou – zejména když něco vydá mistr Vondruška :). Ale pozor, na Slovensku mu roste velice silná konkurence. Juraj Červenák píše totiž velice čtivé příběhy, které vycházejí z dobře napsaných postav a historicky věrohodných prostředí. Kniha Mrtvý na Pekelném vrchu je první společné dobrodružství netypické dvojice: kapitána Joachima Steina a notáře Matěje Barbariče. Spolu musejí přijít na totožnost vraha, který vraždí v Horních Uhrách. Rozlousknout tento případ nebude vůbec jednoduché, ještě ke všemu, když k tomu oba přistupují zcela odlišným způsobem:-). Historická detektivka na úrovni.
