Doporučené knihy na březen
Máme březen – Měsíc čtenářů, proto se tentokrát ptáme zejména Vás, co byste doporučili nám?
Napište to dolu do komentářů. Děkujeme.
Vladislava Skálová (oddělení pro dospělé):
Emma Healeyová – Kam se poděla Elizabeth
„Z recenzí na tuto knihu: „Temná drsná komedie“. „Napínavé drama ze všedního života“. „Znervózňující, dojemný příběh“. „Neuvěřitelný příběh, a přitom naprosto obyčejná tragédie, která se může přihodit komukoli z nás“. Hlavní postavou je stará, zapomětlivá Maud, která si vzala do hlavy, že se ztratila její přítelkyně Elizabeth. Jak má přesvědčit ostatní, když si sama není ničím jistá? Pouští se do hledání sama, vyzbrojena lístečky s poznámkami. Zároveň se jí však neustále vrací vzpomínka na její sestru Sukey, která se před sedmdesáti lety ztratila neznámo kam a její zmizení se nikdy neobjasnilo. Maud se čím dál víc ztrácí nejen ve svých představách, ale i v běžném životě. Nepoznává dceru ani vnučku, netuší, proč je v kuchyni; neví, co chtěla před malou chvílí. A přes všechny tyto potíže vlastně dokáže objasnit případ své ztracené sestry. A Elizabeth? I ta se najde… Téma stařecké demence objevuje autorka ve svém debutovém románu s ohromující autenticitou a byla za to oceněna porotou prestižní Betty Trask Award. Román získal také ocenění Costa Book Award 2014.“
Griet Op De Beecková – Výš než v sedmém nebi
„Život je strašlivě nádherný a zároveň nádherně strašlivý. Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh o nečekaném štěstí, které však všechno jen zkomplikuje, o tajemstvích, jež se zdají být příliš velká, o složitosti mládí a překážkách, které narostou do takových rozměrů, že se dají těžko překonat. A také o pocitech člověka, jenž se ocitne na hranici, za niž se může vydat už jen on sám. Autorka za tuto knihu získala Bronzovou sochu za nejlepší nizozemsky psaný debut.“
Pavlína Skálová (oddělení pro dospělé):
Michel Faber – Kniha zvláštních nových věcí
„Kniha, která na první pohled vypadá jako sci-fi a opravdu se odehrává na cizí planetě, na lidské základně a mezi mimozemšťany. Jenomže víc než o čem jiném je knihou o komunikaci, vztahu udržovaném na dálku, o věcech nesdělitelných a o víře. Misionář Peter odlétá na planetu Oáza, aby přinesl slovo Boží tamním obyvatelům. Jeho žena Beatrice zůstává na Zemi, tou dobou zničené a kolabující. A nakonec se ukazuje, že daleko těžší, než komunikovat s mimozemšťany je pro Petera udržet řeč s vlastní ženou, která na Zemi prochází nelehkými situacemi a on, pohlcen svou misií na Oáze není schopen ji podpořit, zůstat s ní alespoň prostřednictvím slov. Kromě knihy samotné doporučuji přečíst si i rozhovor s jejím autorem v únorovém čísle časopisu Host (najdete ho v naší čítárně). Michel Faber v něm neprozradí rozuzlení zápletky, klidně můžete číst předem, ale okolnosti vzniku románu i autorův postoj k životu přidají knize další důležitý rozměr.“
Irena Šťastná – Žvýkání jader
„Úvodní část sbírky básní, nazvaná Páternoster, je plná zvláštních asociací, v nichž postupně nalézám souvstažnosti, ale obsah a dosah vnímám tak nějak periferně, jakoby na něj nešlo přímo zaostřit. Oddíly Mucholapky, Neurotica a Ti bezvlasí pak nepřináší nic příliš abstraktního, ale okamžiky života. Ty mezní, s tragédií, nemocí i strachem, ale také nostalgické, plné vzpomínek na dětství a minulé časy, vše je tak nějak tělesné, se všemi nedostatky. Básně přinášejí pocity dávno zasuté někde hluboko, náladu všedních i nevšedních dnů, které jsme prožili.“
Bára Havlátová (Informační centrum pro mládež):
Irena Dousková – Oněgin byl Rusák
„Už dlouho jsem se na „Oněgina“ chystala a těšila. Mé očekávání nezklamal! Nasmála jsem se, zamyslela, vcítila se a zhodnotila, že jsem ráda za dobu, v níž dnes žijeme. Současně se čtením jsem shlédla i divadelní představení v podání Divadla v Dlouhé, které mohu stejně jako knížku jen a jen doporučit!“
Caitlin Moranová – Jak být ženou
„Asi se nenacházím ve správné životné etapě vhodné pro tuto četbu, styl ani obsah mě nezaujaly, a tak jsem knihu nedočtenou bez ostychu odložila. Ovšem všechny ženy, které máte zrovna potřebu a chuť zanadávat si na chlapy, případně aspoň na současný komerční svět úspěšných vyhublých, peroxidových modelek, zkuste se začíst, mezi řádky najdete minimálně spřízněné pohledy na věc.“
Eva Hůlková, Jaroslava Černá (oddělení pro děti a mládež):
Jiří W. Neprakta a Miroslav Švandrlík – Sek a Zula
„Skvělý komiks dvojice Neprakta a Švandrlík! Příběhy pravěké rodiny rozesmějí zaručeně všechny generace. Pterodaktyl Inocenc, mastodont Béda a hlavně kráva Filoména zažívají neuvěřitelná dobrodružství a pronáší neuvěřitelné „hlášky“.“
Sylvia Heinleinová – Bláznivá teta a já
„Máte tetu? Sára má. Jmenuje se Matylda a je skvělá! Jenže není tak úplně „normální“. Tedy podle Sářiných rodičů, kteří si myslí, že by si Sára měla najít stejně starou a hlavně normální kamarádku. Matyldu chtějí přestěhovat na venkov. Jednoho dne tedy Sára s Matyldou utečou. Na své cestě získají nové kamarády a zjistí, že první dojem není vždy ten správný a že „normálnost“ se dá posuzovat různě. Snad to pochopí i Sářina maminka.“
Jaroslav Kříž (ředitel knihovny):
Cormac McCarthy – Tahle země není pro starý
„Drsný thriller z Texasu o tom, že nalezené peníze ještě neznamenají štěstí :-). Pár let starý film je poměrně věrně natočený, zkuste též posoudit.“
Sarah Bartlett – Průvodce po mystických místech světa
„Všechny legendy, pověsti a tajuplné příběhy nejsou tak zajímavé, ale spíš to doporučuji kvůli tomu, že mnoho těcho míst by stálo za návštěvů. Proto to zkuste uchopit jako alternativní cestovní průvodce.“
